Zájezd Ostrava 13.5. – 15.5.2022

Další z pořádaných odborových víkendových zájezdů se tentokrát odehrával v Ostravě, kde byl naším kulturním referentem Jardou Doušou a Vaškem Rychtářem připraven zajímavý program.

Většina účastníků odjížděla 13.5.2022 z Prahy, jak jinak než vlakem. Až přímo v Ostravě jsem se připojila já, která cestovala z Brna a naše členka ze Šumperku. Ubytovaní jsme byli v hotelu Zlatá Éra. Jakmile jsme se všichni ubytovali, společně odcházíme alespoň nakouknout na stadion FC Baník Ostrava Bazaly, kde se nachází mládežnická akademie, ale zápasy se tu už žádné nehrají. Poté se ubíráme na společnou večeři do příjemné hospůdky u Staré radnice. Posíleni dobrým jídlem a pitím se rozhodujeme, co ještě podnikneme. Nakonec se nás jen hrstka rozhodla pro noční procházku městem. Ostatní se vrací na ubytování, odpočinout si po dlouhé cestě téměř celou republikou. Nás pár statečných se vydává do víru velkoměsta, do Stodolní ulice. Kdo byl v Ostravě a Stodolní ulici nenavštívil, jako by ani v tomto městě nebyl. Je to ulice, která ožívá večer a dlouho do noci, ba až do samotného rána rušno neutichá. Na ulici střídá jeden bar druhý, hospůdka za hospůdkou, diskotéky, strip bary. Ráno byste ulici nepoznaly, je opuštěná, nikde ani živáčka. Vracíme se kolem druhé hodiny ranní, procházka cca 4 kilometry nás také unavila, a tak honem do hajan.

Krušná jsou rána po dlouhém flámu, budíček v 6.00 hod. nelítostně vibruje. Hop z postele, vstávat a cvičit, čeká nás dnes nabitý program. Druhý den – sobota 14.5.2022 byla zamluvena exkurze v podniku ŠKODA VAGONKA a.s., o které vám nyní napíšu pár mých zajímavých postřehů. ŠKODA VAGONKA a.s. je firma, která se zabývá výrobou osobních kolejových vozidel. Vyrábí a dodává příměstské vlakové jednotky, motorové vozy a soupravy pro provoz na železnici. Dále nabízí prodej náhradních dílů. Provádí servis, opravy a renovace vozů. Abych to shrnula, ŠKODA TRANSPORTATION a její dceřiné společnosti se cíleně zaměřují na obor dopravního strojírenství, mezi klíčové výrobky patří nízkopodlažní tramvaje, elektrické lokomotivy, metro, příměstské vlakové jednotky, trolejbusy, ale i trakční motory či kompletní pohony pro dopravní systémy.

Stručná historie Škody Vagonky: Vagonku založil ve Studénce Adolf Schustala v roce 1900 pod názvem „Staudinger Waggonfabrik A.G.“. Výroba prvních železničních vagonů byla zahájena v roce 1901. V letech 1916 až 1932 se ve Vagonce vyráběly i lokomotivy a v roce 1935 bylo ve společnosti zřízeno dokonce letecké oddělení. Vyrobily se tady známé kousky jako: Hurvínek, Orchestrion a mnoho dalších. Na přelomu let 1995 a 1996 byl zahájen vývoj jednotek řady City Elefant. Významným mezníkem v životě společnosti byl přelom let 2000 a 2001, kdy došlo k přemístění výroby ze Studénky do nových prostorů v Ostravě. Ostravská Vagonka navázala na stoletou tradici výroby kolejových vozidel ve Studénce a stala se přímým pokračovatelem tradice výroby osobních kolejových vozidel. Nosným produktem společnosti, která je od roku 2005 součástí skupiny Škoda Transportation, jsou v současnosti elektrické jedno a dvoupodlažní jednotky. Z Vagonky putují výrobky nejen do Česka, ale můžete je najít v mnoha městech Evropy. Začátkem roku 2020 se společnost rozhodla pro velkou investici a rozšiřování výroby. Během dvou let byla plánována investice do Škody Vagonky jedna miliarda korun. Konkrétně se jedná o novou lakovnu za 300 milionů korun, obráběcí centrum za 100 milionů korun, nové výrobní linky za 200 milionů korun, další stroje za 70 milionů korun, výkup pozemků, zateplení budov, zázemí pro zaměstnance, vybavení skladů a další. Díky odkupu nových pozemků a pronájmu hal ve Vítkovicích získává dvakrát větší plochu celkem 60 tis. m2. Díky rozšíření areálu výrazně vzroste počet smontovaných vozů a pětinásobně vzroste výroba hrubých hliníkových staveb. Pracují tu především na jednopodlažních elektrických jednotkách pro zákazníky v České republice, Slovensku nebo Lotyšsku a push-pull soupravách pro Moravskoslezský kraj. Poznali jsme zákulisí výroby moderních vlaků a dalších kolejových vozidel. Prohlédli si místa, kde vznikaly soupravy metra pro Varšavu, Regio Pantery pro tuzemskou železnici nebo třeba elektrické jednotky pro Lotyšsko. Velmi atraktivní byla možnost vidět vozy s rozchodem 1520 mm určené pro železnici v Lotyšsku. V současné době pracuje v ostravském podniku více než 1100 zaměstnanců. Zajímavostí je, že v ostravské výrobně Škoda Vagonka došlo letos v únoru k prezentaci prvních vyrobených Panterů pro provoz okolí hlavního lotyšského města Riga. Nové elektrické jednotky jsou určeny pro provoz na tratích s rozchodem 1520 mm a řeknu vám, zde jsem je viděla vůbec poprvé. Vozidla musí odolat také klimatickým podmínkám od –40 °C až do +40 °C. Kapacita vozidel bude činit minimálně 400 sedících a až 450 stojících cestujících. Maximální rychlost pak dosáhne 160 km/h. Lotyši s novými vlaky počítají pro provoz na tratích z Rigy směrem na města Aizkraukle, Tukums, Skulte a Jelgava. První vlak byl kompletně sestaven koncem března, následně se začne s jeho oživováním na zkušební trati Škody v Plzni. I Varšava se chlubí interiérem nového metra od Škody. Celkem má Škoda do Varšavy dodat 45 šestivozových souprav. Soupravy mají mít celkem 230 míst k sezení, z toho 33 míst v čelních vozech a 41 ve voze mezi nimi. Vlaky budou plně průchozí, vybaveny celkem 46 informačními displeji o jízdě vlaku a zastávkách. Plně naplněná souprava má pojmout až 1500 cestujících. U některých dveří jsou elektrické výsuvné plošiny, které překonají mezeru mezi dveřmi a nástupištěm a umožní jednoduchý nástup vozíčkářům. Nové vlaky nesou jméno Varsovia. Jde o největší objednávku vozidel v historii varšavského metra. Hodnota zakázky se blíží osmi miliardám.

Po prohlídce Vagonky jsme využily chvíli volna k obědu, mnozí ještě stihly na Staré Radnici vystoupat (výtahem 😊) na věž, z které byl krásný výhled na celé město. Kousek od radnice jsme v jednom z parků objevili i bronzovou sochu mé oblíbené zpěvačky, Věry Špinarové. Věděla jsem, že zpěvačka byla malinká, ale netušila jsem, že byla ještě o hlavu menší než já, a to jsem také výšky moc nepobrala. V odpoledních hodinách jsem se přesunuli na konec města na návštěvu Hornického muzea. Na nejstarší ostravské šachtě, Dole Anselm, kde bylo před více než 25 lety založeno Hornické muzeum, které je dnes největší v ČR. Čtvrt kilometru dlouhé chodby v podzemí krok po kroku odhalují tajemství autentických hornických pracovišť. Propojení Hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě v Ostravě Petřkovicích jedinečnost a přitažlivost. V těsné blízkosti soutoku řek Odry a Ostravice naleznou návštěvníci poznání, odpočinek i zábavu. Mohou sfárat do podzemí dolu, navštívit řetízkové šatny, projet se původním důlním vláčkem z 60. let minulého století či si prohlédnout expozici báňského záchranářství. Součástí areálu o rozloze 35 hektarů je sportovně relaxační část, včetně campu a stravovacích zařízení. Landek Park je vyhledávanou atraktivní příměstskou rekreační zónou, kam si kromě milovníků historie najdou cestu rodiny s dětmi, školáci, sportovní nadšenci i organizátoři kulturních akcí. 

Kdo minul Landek, minul Ostravu. Landek Park a Hornické muzeum se nenachází, jak by se mnozí domnívali, v areálu Dolních Vítkovic, ale tvoří samostatný areál v Ostravě-Petřkovicích. My měli štěstí a vychutnali si důlní expozici s fáráním do dolu v původní těžní kleci. Musím se přiznat, že ačkoliv se jen tak ničeho nezaleknu, bušilo mi srdce při nástupu do klece. Jako návštěvníci jsme zažili pocity horníka od příchodu na šachtu, od převlékání v historických řetízkových šatnách, přes fárání těžní klecí do dolu, až po cestu horníka na příslušné důlní pracoviště. V blízkosti šachetní budovy je pak možnost si vyzkoušet cestu na vzdálená pracoviště v dole jízdou v originálních vozíčcích (manšafťácích) určených pro dopravu osob v dole. Důlní expozice je nově obohacena o historii důlní dopravy z doby používání koní. Expozice má název Koník Ferdinand a další čtyřnozí havíři.

Nachází se tu i expozice báňského záchranářství, která představuje unikátní soubor dýchací techniky, zachycující její vývoj od r. 1883 do současnosti. Zkušení báňští záchranáři seznámí návštěvníky s technologiemi a zážitky při záchranných akcích v podzemí. Báňská záchranná služba musela být nedílnou součástí každé šachty. Dále pak povrchová expozice báňské razící a dobývací techniky (razící kombajny, vrtací vozy, nakladače a důlní lokomotivy). A nakonec také sídliště lovců mamutů. Nachází se nedaleko centrálního parkoviště. Představuje ukázku historického obydlí s ohništěm z dob prvního osídlení Landeku před 23 tisíci lety. Jeho důkazem je nález Petřkovické (Landecké) Venuše v 50. létech minulého století. Jelikož na Landeku vychází uhelné sloje až na povrch, bylo zde zaznamenáno první použití uhlí. Pravěcí lidé asi přihrnuli do ohniště okolní zeminu a zjistili, že tato hoří. Průvodcem nám byl starší pán, bývalý pracovník v dolech, který nás přímo nadchl svým poutavým vyprávěním a na kteroukoliv naši zvídavou otázku uměl fundovaně odpovědět.

Večer po návratu na ubytování neúnavným, osmi statečným, Vašek ještě zamluvil dráhu na bowlingu. Utkání se přímo nabízelo, hala na bowling byla cca 100 m od našeho hotelu. V 21.00 hod začal tedy přátelský turnaj, osmi soupeřů, a to Jarda Douša, Holler Petr, Svatoš Petr, Rychtář Václav, Zewdiová Marcela, Modrá Jitka, Zralíková Marie, Hanzák František. Zapisovatelka chyběla, a tak se záznamu utkání chopil Vašek. Všichni se zápalem přímo bojovným se pustili do hry, někteří měli tak bojovného ducha, že se nechtěli ani koule pustit a letěli po dráze i s koulí. Nakonec se i tento pád podařilo vyrovnat, po druhém hodu, 10 kuželek leží na zemi. Se zápalem přímo olympijským, osm hráčů bojovalo o prvenství. Celkem se odehrály 3 kola a umístění máme na světě. Půlnoc rozhodla 😊. Absolutním vítězem se stal Hanzák František s 345 body, těsně za ním Rychtář Václav s počtem 322 a třetí Modrá Jitka s 292 body. Umístění za ženy, první Modrá Jitka 292 bodů, druhá Zralíková Marie 261 bodů a konečně třetí místo Zewdiová Marcela s 250 body.

A je tu neděle 15.5.2022. V neděli jsme měli plánovanou prohlídku světově unikátního areálu Dolní Vítkovice, kde se mezi lety 1828 až 1998 těžilo uhlí a vyrábělo surové železo. Právě v roce 1828 vydal olomoucký arcibiskup Rudolf Habsburský přípis o založení železárenského závodu ve Vítkovicích. Vznikl tak ojedinělý, jinde v Evropě neexistující komplex těžké průmyslové výroby od těžby uhlí přes úpravnu a výrobu koksu až po produkci surového železa. Nyní se tento komplex proměnil v jedinečné vzdělávací, kulturní a společenské centrum s mezinárodním přesahem. Stručná historie - 1828 založení Vítkovických železáren, 1835 začátek hlubinného dobývání uhlí na Landeku (Důl Anselm), 1836 zapálení první vysoké koksové pece v habsburské monarchii, 1852 počátky hloubení těžní jámy Hlubina, 1924 dokončení dostavby plynojemu, 1938 instalace 900tunového plynového pístového dmychadla v VI. energetické ústředně, 1977 dosažení rekordu (1,7 milionu tun surového železa na první vysoké peci), 1992 poslední vůz s uhlím z dolu Hlubina, 1993 důl na Landeku se mění na muzeum, 1998 po 162 letech konec výroby surového železa v Dolních Vítkovicích, 2007 založení Sdružení Dolní oblast VÍTKOVICE, 2014 otevření Velkého světa techniky. Společně s průvodcem jsme prošli areál bývalého Vysokopecního závodu, kde jsme se dozvěděli vše o historii Dolních Vítkovic, výrobě surového železa, vyjeli do výšky zhruba 36 metrů, poté výstup po schodech (90 schodů) na Bolt Tower. Tady jsme si užili cca 30 minut volného času a kochali se výhledy. Řeknu vám, že úplně nahoře, ačkoliv se výšek nebojím, se mě v té výšce klepaly kolena, tři z našich řad to dokonce vzdali a zůstali raději pouze v třetím patře. Ale ten rozhled stál za to, když se křečovitě držíte zábradlí, vítr s vámi vlaje, máte pocit, že konstrukce se naklání ze strany na stranu a vy držíte ještě předepsanou helmu, aby vám neuletěla 😊. Střešní vyhlídková terasa, vybavená dalekohledy, nabízí mimořádný výhled na Vítkovice, samotnou Ostravu, ale i vzdálené okolí s podmanivým horizontem Beskyd. Potom pokračovala exkurze sestupem dolů (370 schodů), kdy jsme nahlédli do samotného nitra vysoké pece, na odlévací plošinu a velín. Dozvěděli jsme se vše nejen o těžbě uhlí, ale také o jeho přeměně v koks a jeho využití v souvislosti s vysokou pecí. Jedinečná, více než dvacetimetrová nástavba Vysoké pece č. 1, se vypíná do výšky bezmála 80 metrů. Kolem skleněného válce, zavěšeného na původní konstrukci vysoké pece, se obtáčí vnější lávka spojující jednotlivé výškové úrovně. Pevné jádro nástavby je z oceli a nachází se v něm výtah, točité schodiště i zázemí pro návštěvníky. Denně se v útrobách vysoké pece č. 1 vyrobilo až 1 200 tun surového železa. Dnes se po stopách tohoto železa vydávají návštěvníci na stominutovou komentovanou prohlídku Vysoké pece č.1, o historii Vítkovic a výrobě surového železa.

Je tu pozdní odpoledne a naše putování Ostravou končí.

No, jo, tak to bývá, víkend je za námi, jedna z dalších vydařených akcí utekla jako voda, všichni příjemně unavení, ale vidím úsměvy na tvářích, dovolím si konstatování – LÍBILO SE 😊.

Vše klapalo, jak jsme si naplánovali, ba dokonce jsme toho viděli a prožili více než bylo v původně zamýšleno. A co mě nejvíce těší, že naše řady se pomalu rozšiřují, kamarádi a kolegové se chtějí opět scházet, společně poznávat a prožívat nová dobrodružství.

Teď se jen musíme na nádraží rozloučit, pomalu se rozjíždíme ke svým domovům a vracíme k běžným povinnostem. Tak zase někdy příště nashledanou !!!

HaZa