Jsou chvíle, kdy cítíte smutek a zmar. Jsou chvíle, kdy proklínáte svět a jeho nespravedlnost. Potřeboval jsem pár dní, abych to vydýchal... a i dnes, řadu dnů po jeho skonu 1.srpna 2023, mám v duši smutek.
Na mysl se mi vkrádá toto motto: "Bez celé řady lidí, bych se určitě v životě obešel... ale byli tu i jedinci, se kterými jsem byl rád a kterým nebylo dopřáno prožít si běžnou délku života, užít si alespoň trochu důchodu, na který se celý život dřeli".

S Petrem jsem se poznal dávno, v dobách kdy DPP prodal dělníky Škodovce (jak v dobách otrokářů). Ne vždy jsme na vše měli stejný názor, ale to v pořádku. To je pluralita, kterou já uznávám. Obdivoval jsem ho za neutuchající obětavost pro kolektiv našich členů (a určitě nejen pro ně) ve Škodovce. Po odchodu paní Růženy Richterové i Petra Dvořáka, zbyl chudák, na celou Škodovku sám... A další roky opět. Do voleb se, od té doby, prostě ve Škodovce nikdo jiný nepřihlásil.. Ano, já vím, že práce funkcionáře je nevděčná. Že jste mezi lisem vedení a spolupracovníků. Většinou vás kritizují, ale sami vám podporu neposkytnou. A jak moc se stres a bezradnost projeví na zdraví, to je věcí individuální.. Petr pro lidi dělal rád, dělal co mohl... Jak se říká obrazně, do roztrhání těla. Bohužel, je takových málo a bude nám všem chybět. Najde-li někdo ochotný, kdo za Škodováky bude nyní jednat s vedením, dejte mi prosím co nejdříve zprávu (info@zoosdmotol.cz), ve Vedení OR (v září), zajistíme vše nezbytné.
Čest jeho památce!
Chcete-li, smějte se mi, ale já pevně věřím, že se Petrem, jakožto i s jinými, ještě, a byť třeba jen ve formě energie, potkám... Tak tedy nashledanou Petře.
Zabloudil (JZ)